7+1 největších lží a omylů o „produktu“ DIP
DIP, neboli dlouhodobý investiční produkt, představuje novinku na trhu, o které jsme psali v minulém čísle. Stejně jako v případě mnoha finančních produktů, kolem DIP se také objevují různé mýty a lži, které mohou ovlivnit rozhodování investorů. Proto jsme se rozhodli prověřit 7+1 nejčastějších tvrzení a vyvrátit tak nejasnosti, které se kolem DIP často šíří.
1) Nejedná se o produkt
Dlouhodobý investiční „produkt“ není produkt sám o sobě, ale je to spíše takový daňový přílepek k investičnímu produktu, jenž má trvat minimálně deset let a peníze z něj lze vybrat nejdříve ve věku 60 let. Ačkoliv se nálepkou DIP může označit poměrně široká škála aktiv (akcie, dluhopisy atd), nejedná se tedy o jeden konkrétní a už vůbec ne stejný produkt. Režim DIP pouze umožňuje daňovou úlevu u přiřazené investice. Podrobněji popisuje tento omyl Petr Saic ve videu.
2) Státní garance a regulace
Samotný fakt, že investiční produkt splňuje podmínky pro přidání daňového zvýhodnění, neznamená, že by byl tento produkt ze strany státu nebo ČNB nějak dál více regulován nebo garantován. Na rozdíl tedy od starších forem spoření na stáří (v podobě penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření) nikdo nereguluje poplatkovou strukturu produktu ani jeho investiční strategii. Dostáváme se tady do situace, kdy produkty v režimu DIP od sebe budou navzájem velmi odlišné!
3) Musíte uzavřít novou smlouvu
Částečně to může být pravda, ale není to pravidlem. Zde záleží na konkrétní situaci vaší investice. U některých poskytovatelů a produktů je možné využít stávající smlouvu a označit ji jako DIP, zatímco u jiných to možné není a je nutné uzavřít novou smlouvu. Způsoby, jak lze DIP přiřadit, Petr také zmiňuje ve svém videu.
4) DIP můžete mít jen jeden
Omyl. Zatímco každý občan má ze zákona nárok pouze na jedno Doplňkové penzijní spoření, v dlouhodobém investičním produktu spočívá výhoda v tom, že jich můžete mít několik, což otevírá další možnosti a podtrhává flexibilitu. Dokonce je zde prostor i pro převod DIPů mezi sebou a udržení kontinuity v čase.
5) Dražší DIP = Horší DIP
Investice označené jako DIP se samozřejmě mohou rozcházet i v nákladech. Náklady se mohou objektivně lišit podle druhu aktiv, do kterého se v daném DIPu investuje a je rovněž důležité zvážit, jaké služby DIP zahrnuje. Když máte možnost konzultovat své portfolio a sledovat jeho vývoj přímo na své platformě, nebo když správce aktiv provádí úpravy strategie včetně rebalancování portfolia, měnového zajištění atd., představuje to přidanou hodnotu, za kterou je ovšem třeba zaplatit.
6) DIP je příležitost století a měl by ho mít KAŽDÝ
U DIPu je zásadní pochopit problém s likviditou. Peníze si zde opravdu zamknete na desítky let, a v případě, že je potřebujete, výběr prostředků se vám rozhodně nevyplatí. Při nedodržení investičního horizontu nebo nedodržení minimálního věku 60 let při ukončení, vás stát vyzve k vrácení daňové úspory za roky, kdy byla Vámi využita (maximálně však za posledních 10 let). Při maximální daňové úspoře 7.200kč/ročně pak může být vratka státu po 10ti letech při nedodržení podmínek až ve výši 72.000kč.
7) Zaměstnavatel vám musí spoření do DIP schválit
Zákon zakazuje zaměstnavateli určovat konkrétní společnost, u které můžete DIP využívat. Nicméně zaměstnavatel má právo rozhodnout, zda vám vůbec bude do DIPu přispívat. Jestliže tedy stanoví, že bude přispívat pouze do doplňkového penzijního spoření, ale ne do dlouhodobého investičního produktu, je to jeho rozhodnutí, které musíte respektovat.
8) Podmínky DIPu se už nezmění
Pravděpodobně velký omyl. Historicky se měnily státní produkty velmi dynamicky a i zde je velký předpoklad stejné tendence. Dle Petra je lepší počítat s tímto scénářem a nebrat DIP jako revoluci v investování. Pokud si nejste jistí, zda je DIP vhodný i pro vás, spojte se se svým poradcem, který zhodnotí vaší situaci a určí zda-li a jakou částku by právě pro Vás bylo efektivní do DIPu investovat.
